Led

09

Královka

Jedna z nejznámějších rozhleden v Jizerských horách, která stojí nad střediskem Bedřichov ve výšce 859 m.n.m. První dřevěná stavba byla postavena již koncem 19. století. V roce 1906 byla po zničení postavená nová kamenná rozhledna.  » pokračování  » fotogalerie

Led

03

IQ LANDIA Liberec

Science centrum iQLANDIA vyrostlo v Liberci v roce 2014. Nespadla ale z nebe. Již od roku 2004 v Liberci funguje vůbec první české science centrum – iQPARK a kolem něj tým zkušených odborníků a lektorů, kterým se již více než 10 let úspěšně daří popularizovat vědu a techniku mezi širokou veřejností.  » pokračování  » fotogalerie

Lis

08

Muchov a Terezínka

Přes rozeklané vrcholové skalisko prochází z kamenů vyrovnaná hřebenová cesta, vybudovaná v době ještě před první světovou válkou jabloneckým horským spolkem. Je odtud krásný výhled na Smržovkou a tanvaldskou kotlinu orámovanou Jizerskými horami na severu a na údolí dolní Kamenice s Velkými Hamry a Plavy na jižní straně. Shlédnout odtud je možno samotný masiv Černostudničního hřbetu, Krkonoše i kopcovité panorama směrem do vnitrozemí.  » pokračování  » fotogalerie

Kvě

08

Jonsdorfské skály

Jonsdorf založil téměř před půl tisíciletím celestýnský mnich Jonas z kráštera na Oybině. Než městečko začalo v 19. století těžit ze svého atraktivního umístění v srdci skalních měst, těžilo právě z pískovce tvořícího skalní věže.  » pokračování  » fotogalerie

Kvě

02

Demänovská jaskyňa slobody

Demänovská jeskyně slobody byla objevena v roce 1921 skupinou A. Krále, kteří se do jeskyně dostali díky obrovskému suchu suchým ponorem. V roce 1923 byly dobudovány první chodníky a instalováno elektrické osvětlení, takže již v roce 1924 mohla být jeskyně Demänovská jeskyně slobody zpřístupněna veřejnosti. Dnes jsou v Demänovské jeskyni slobody dva prohlídkové okruhy.  » pokračování  » fotogalerie

Kvě

01

Vlkolínec

Osada Vlkolínec je považována za nejzachovalejší rezervaci lidové architektury na Slovensku. První zmínky o obci Vlkolínec pocházejí až z roku 1376.  » pokračování  » fotogalerie

Kvě

01

Liptovská Mara (Kostel)

Původní románský kostel byl postaven před rokem 1200 na místě staršího pohřebiště. V pozdější době byla k západní straně přistavěna věž a celý areál opevněn příkopem a valem s palisádou. Patrně v rozmezí let 1260-80 byla na místě románského kostelíka postavena raně gotická jednolodní svatyně kopírující tvarem původní kostelík, rozšířená na severu o sakristii překlenutou v roce 1300 těžkou blokovou křížovou klenbou.  » pokračování  » fotogalerie

Dub

30

Štrbské Pleso

Štrbské pleso je nejnavštěvovanějším tatranským jezerem. Je hrazeno ledovcovou morénou a není tu žádný viditelný odtok ani přítok. Vznik plesa zapříčinilo tání Mlynického ledovce, který ve čtvrtohorách postupoval celou Mlynickou dolinou.  » pokračování  » fotogalerie

Říj

28

Sněžné jámy

Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na polské straně Krkonoš. Jáma na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki.  » pokračování  » fotogalerie

Zář

06

Dětenice - pivovar

Zámecký pivovar má bohatou historii. Původní budova pivovaru byla částečně přestavěna na oblíbenou Středověkou krčmu a z další historické části vzniklo muzeum piva. Dětenický pivovar nabízí velmi rozmanitou prohlídku dobových interiérů sladovny, bednárny, varny, laboratoří, chmelnic, ležáckých sklepů, spilky, ledárny a v neposlední řadě lze objevovat i taje historických sklepů. Velkým trumfem prohlídky pivovaru je i ukázka výroby piva z 18. století zcela podle původní receptury z tradičních surovin.  » fotogalerie

Sněžné jámy

Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na polské straně Krkonoš.

Jáma na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki.

V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jamami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu Vysoké pláně několikapatrový luxusní horský hotel Schneegrubenbaude s vyhlídkovou věží, se 44 dvoulůžkovými pokoji a několika jídelnami. Za druhé světové války se hotel stal rekreačním zařízením německé Luftwaffe. Po roce 1945 se budově začalo říkat Wawel, pro její podobnost s krakovským královským hradem. V roce 1950 zprovoznil Polský klub turistů PTTK v bývalém hotelu bufet a pouze několik lůžek, který sloužil do roku 1960, kdy byl na zbořeništi zdí bývalého hotelu zřízen provizorní TV vysílač pro přenos signálu z olympijských her v Římě. Současnou podobu získala budova po přestavbách v letech 1960-1964 a 1974-1978. Roku 1994 zde bylo instalováno zařízení pro mobilní telefonii.

Budova je pro veřejnost uzavřená, v extrémním počasí již však několikrát poskytla turistům přístřeší. Zaměstnanci vysílače mají také zásluhu na záchraně mnoha lidských životů.

» fotogalerie